|
|
Výskyt nebezpečných nákaz zvířat a zoonóz v České republice a v Jihočeském kraji
KOVÁŘOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá výskytem a četností nebezpečných nákaz zvířat a zoonóz v České republice a v Jihočeském kraji v letech 2014 až 2018. Hypotézou této práce je zjištění, zda se množství ohnisek nebezpečných nákaz zvířat a zoonóz v uplynulých 5 letech zvýšilo. V první části se zabývám samotnou charakteristikou nákaz, jejich průběhem a latencí. V další části se zabývám historií nákaz, jejich objevem, případně pandemiemi, které dané nákazy způsobily. Ve třetí části je popsána současná nákazová situace, která slouží ke splnění cílů a zodpovězení dané hypotézy. Zde je popsán výskyt a četnost daných nákaz v České republice a v Jihočeském kraji. Data jsou dále použity jako nástroj pro zodpovězení hypotézy a zhodnocení nákazové situace v České republice a v Jihočeském kraji. Pro splnění tohoto cíle byla analyzována data ze Státní veterinární správy, Státního zdravotního ústavu a z European Centre for Disease Prevention and Control. V mé práci jsou popsány nejběžnější nákazy zvířat a zoonózy, které postihují Českou republiku anebo jsou celosvětovým problémem, lze se v ní dozvědět o nákazové situaci aviární influenzy, afrického moru prasat, vztekliny, leptospirózy, salmonelózy, kampylobakteriózy, lymské boreliózy, klíšťové encefalitidy, Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, tularémie, tuberkulózy skotu anebo aktuálnímu Covidu_19. V této práci jsou dále srovnány data o počtu nakažených lidí ve státech Evropské unie včetně s Českou republikou a dále srovnání výskytu vybraných zoonóz na území celé republiky a Jihočeského kraje. V mé práci je dále popsán systém kontrol zvířat prováděný Státní veterinární správou a počty testovaných zvířat.
|
|
| |
|
|
Možnost ovlivnění zájmu o očkování proti klíšťové encefalitidě v ohnisku nákazy
VOBORSKÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá tématem informování lidí o problematice klíšťové encefalitidy a očkování proti ní. Naše diplomová práce má celkem čtyři cíle. Prvním cílem jsme zjišťovali kolik z oslovených osob je očkováno proti klíšťové encefalitidě. V druhém a třetím cíli jsme objasňovali důvody očkovaných a neočkovaných respondentů. Ve čtvrtém cíli jsme si dali za úkol zanalyzovat postoje respondentů k medializaci problematiky klíšťové encefalitidy. Klíšťová encefalitida je nákaza s přírodní ohniskovostí, která je způsobena virem klíšťové encefalitidy, patřící mezi flaviviry. Přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus). Klíšťata parazitují na rezervoárových zvířatech tipu drobných hlodavců, kopytníků či domácích zvířat. Klinický obraz nemoci je většinou dvoufázový a symptomatologická forma postihuje především dospělé a starší osoby. Jižní Čechy patří mezi významná ohniska klíšťové encefalitidy s nemocností výrazně převyšující průměr pro ČR. Nejúčinnější prevencí před onemocněním je očkování. V ČR jsou registrovány v současnosti dvě vakcíny. Jde o vakcínu FSME-Immun firmy Baxter a vakcínu Encepur firmy Novartis. Obě tyto vakcíny jsou určeny dětem již od 1 roku věku. Základní schéma očkování se skládá z 3 dávek a každé 3-5 let je nutné přeočkování. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu 136 respondentů 49 % je očkováno. Dle předpokladu, nejčastějším důvodem očkování z 65 % je obava z nákazy klíšťovou encefalitidou. Dalším důvodem z 19% se stala intervence okolí na očkovaného a pro 16% osob je důvodem k očkování finanční zvýhodnění od zdravotní pojišťovny nebo od zaměstnavatele. Ani do budoucna se nechystá nechat se očkovat 35% z neočkovaných. Zhruba 40 % neočkovaných respondentů má pocit, že toto očkování nepotřebuje či nedůvěřuje očkování jako takovému. Neočkované by nejčastěji z 42% přesvědčilo finanční zvýhodnění ceny vakcíny zdravotní pojišťovnou či zaměstnavatelem, ale 35% by nepřesvědčilo nic. Z našeho průzkumu vyplynulo, že většina respondentů je spokojená s množstvím i obsahem informací o klíšťové encefalitidě. Nemají pocit, že by se mělo něco měnit v systému informování o této nemoci. Tato práce přispívá k zmonitorování trendů v myšlení lidí, a povede k zjištění jakým směrem má jít edukace lidí o klíšťové encefalitidě.
|
|
|
Proočkovanost dospělých proti klíšťové meningoencefalitidě v Českých Budějovicích
VOBORSKÁ, Eliška
Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat proočkovanost proti klíšťové encefalitidě dospělých obyvatel jednoho z měst v ohnisku nákazy, tedy v Českých Budějovicích. Klíšťová encefalitida je velice zákeřné a nebezpečné neurodegenerativní onemocnění. Často se zpočátku projevuje pouze nenápadnými chřipkovými příznaky. Přenáší se buď nakaženým klíštětem, a nebo požitím produktů z nepasterizovaného mléka nakažených zvířat (kozy,ovce). Lidé, žijící v oblastech s vyšším zastoupením klíšťat infikovaných některou z jimi přenášených chorob (klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, ehrlichióza) by měli věnovat velkou pozornost prevenci. V případě klíšťové encefalitidy jako jediné z klíšťaty přenášených nemocí je možné očkování. Očkování se doporučuje v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní. Toto opatření se dělá v chladném ročním období proto, aby již na jaře, kdy klíšťata začínají být aktivní, mělo tělo dostatečné množství protilátek proti klíšťové encefalitidě. V teplých měsících je možné zrychlené schéma očkování proto, aby se protilátky vytvořily rychleji. jejich přetrvávání je však poněkud kratší. Mé zkoumání bylo prováděno pomocí dotazníků, předkládaných metodou náhodného výběru, dospělým obyvatelům Českých Budějovic. Formou zpracování byla metoda kvantitativního výzkumu. Posléze byly dotazníky zpracovány formou deskriptivní studie. Celkový počet vrácených dotazníků činil 541 (77 %). Největší zastoupení měla generace do 29 let (68 %), kde je proočkovanost nejvyšší (56 %). Tedy celkové rozložení očkovaných k neočkovaným činí 49 % k 51 %. Naopak nejnižší proočkovanost je v generací 70 a více letých, kde je očkovaný 1 respondent z 18, tedy 5,5 % z celkového počtu. U žen, které zaujímaly 76 % zkoumaného vzorku, proočkovanost činní 53 % a u mužů, kteří zaujímali 24 %, očkovaní činili 35 %. Dalším z cílů práce bylo zmonitorovat postoje obyvatel města k tomuto očkování. Zjistili jsme, že u neočkovaných obyvatel se jako důvod nejčastěji objevil názor, že očkování není potřeba (43 %), finance (20 %) a dále následují různé důvody, jejichž společným jmenovatelem je lenost. U očkovaných obyvatel se nejčastěji objevoval jako důvod strach z nákazy (51 %) a za ním následuje přesvědčení jinou osobou (24 %). Na třetím místě je pobyt v rizikovém prostředí (18 %).
|
|
|
Logistické zabezpečení zásahu při výskytu slintavky a kulhavky ve velkochovu s 300 kusy skotu
ŘEZNÍČKOVÁ, Martina
Slintavka a kulhavka je akutní, velice nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, prasata). Primárním zdrojem nákazy je nemocné zvíře, sekundárním zdrojem jsou jakékoli předměty kontaminované původcem onemocnění. Často přenášejí infekci i lidé (na botách či oděvu). V dnešní době se nejvíce hovoří o výskytu slintavky a kulhavky ve Velké Británii, ale ohniska nákazy tohoto onemocnění můžeme hledat na mnoha jiných místech po celém světě. Přestože poslední výskyt slintavky a kulhavky byl v České republice zaznamenán v roce 1975, existuje i v současné době reálné riziko zavlečení této nákazy na naše území. Lidé se slintavkou a kulhavkou mohou nakazit jen velmi vzácně. Také většina zvířat je schopna tuto nemoc přežít, přesto zavlečení nákazy do chovů znamená obrovské ekonomické ztráty. Proto mnoho zemí považuje za nezbytné bojovat proti nákaze všemi dostupnými prostředky. Důraz je kladen především na prevenci a přípravu různých plánů a přípravu odborníků. V případě jakéhokoli podezření z výskytu slintavky a kulhavky je nezbytně nutné dodržovat nezbytná opatření. Jen díky důkladné přípravě a správnému dodržování veškerých opatření můžeme s touto nebezpečnou nákazou efektivně bojovat, byť za cenu životů mnoha zvířat.
|
|
|
Problematika klíšťové encefalitidy
NUSLOVÁ, Aneta
Problematika klíšťové encefalitidy Bakalářská práce se zabývá analýzou některých ukazatelů výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou ve 2 krajích v ČR za období let 1996 - 2006. Klíšťová encefalitida je závažná neuroinfekce, kterou přenáší klíště obecné. Trvale se vyskytuje na území ČR. Některé lokality ČR jsou významnými přírodními ohnisky KE i v rámci střední Evropy. Nejúčinnější ochranou před tímto závažným onemocněním je včasné očkování. Cílem práce bylo srovnání trendů incidence v Jihočeském a Středočeském kraji s přihlédnutím k charakteru a rozloze přírodních ohnisek. V práci je analyzován výskyt tohoto onemocnění podle věku, pohlaví, bydliště a místa akvirace klíšťat u případů hlášených ve sledovaném období na okresech České Budějovice a Příbram. Nezbytné podklady poskytl epidemiologický odbor KHS Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a epidemiologické oddělení KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze, Územní pracoviště Příbram. Rozborem dat bylo zjištěno, že výskyt KE v obou krajích ve sledovaném období poměrně významně meziročně kolísá. Nejvyšší počet případů hlášených v Jihočeském kraji byl zaznamenán v roce 2000, kdy onemocnělo celkem 232 osob. Nejvyšší počet případů hlášených ve Středočeském kraji byl v roce 2006, kdy onemocnělo celkem 113 osob. Rozborem podle pohlaví nemocných bylo zjištěno, že ve zkoumaném období v okresech České Budějovice i Příbram naprosto převažuje onemocnění mužů. Rozborem výskytu podle věku byla zjištěna nejvyšší incidence ve věkové skupině 55-64 let na okrese České Budějovice a ve věkové skupině 45-54 let na okrese Příbram. V obou okresech převažující počty případů KE tvoří lidé trvale bydlící ve městech. Významné lokality akvirací klíšťat u případů hlášených na okrese České Budějovice jsou v naprosté většině případů součástí v příměstských rekreačních oblastech, které se nacházejí v povodí střední Vltavy a jejích přítoků. Například jde o lokality Borovany, Boršov, Kamenný Újezd, chatová oblast podél Rančického potoka nebo rekreační oblast Mrhal a Štilec. Rovněž region Trhové Sviny, Nové Hrady a Zliv se nachází uvnitř přírodního ohniska nákazy. V okrese Příbram je to především břehová oblast přehradní nádrže Orlík. Rozdíly v celkové incidenci jsou podmíněny rozdílnými charakteristikami přírodních ohnisek v obou sledovaných okresech. Jihočeské přírodní ohnisko lze označit za velkoplošné. Nachází se v optimální nadmořské výšce a v optimálních hydrologických a biologických podmínkách, které umožňují takřka trvalou cirkulaci viru v ohnisku. Středočeské přírodní ohnisko zaujímá nižší rozlohu a je závislé na kolísání teplotních a dalších klimatických vlivů.
|
host ::
RSS.